Květen

Zavlažujeme trávník

Podle čeho zjistíme, že trávník potřebuje závlahu? Podle stop, které v něm zanechají naše boty. Pokud tráva několik hodin po sešlápnutí zůstává slehlá a nenarovná se, musíme zalévat - alespoň deset litrů vody na metr čtvereční. Zaléváme ráno nebo večer, nikdy ne v poledne, když slunce nejvíc pálí. Loužičky na trávníku, které zůstávají tři až čtyři hodiny po zavlažování, dokazují, že je půda slehlá a nepřijímá vodu. Při velkém slehnutí pomůže pouze založení nového trávníku, při kterém půdu do hloubky prokypříme a vylepšíme přidáním kompostu a písku.

Zvláštní nároky pokojových květin

Pokojové květiny po období zimního klidu vyžadují pravidelné zalévání a přihnojování. Některé mají specifické nároky. Například africké fialky nesnášejí vlhčení ochlupených listů. Důsledkem jsou skvrny na listech. Proto zaléváme jenom zeminu a nemáčíme přitom listy ani srdéčko. Šáchor vyžaduje stálou vlhkost, liší se tím, že mu prospívá mírné zamokření. Guzmánie zase od jara do podzimu vyžaduje trošku vody také do středu listů, do centrální růžice.

Hnojení na balkoně

Balkon plný květin, který přitahuje obdivné pohledy, vyžaduje dobrou a soustavnou péči. Pravidelná závlaha je samozřejmostí, někdy však podceňujeme hnojení. Nejrozšířenější druhy v truhlících na našich oknech - pelargonie a petúnie - jsou na živiny velmi náročné.

Rostlinám je můžeme dodávat různým způsobem:

• Hnojivou zálivkou - speciálním hnojivem rozpuštěným ve vodě přihnojujeme každých sedm až čtrnáct dní.
• Zásobním hnojením - před výsadbou do zeminy zapracujeme plné granulované hnojivo, které pomalu uvolňuje živiny a rostliny zásobuje několik měsíců.
• Hnojivými tyčinkami - dáváme je k rostlinám do substrátu, kde působí stejně jako zásobní hnojivo přimíchané do zeminy. Aby se živiny dobře uvolňovaly, je nutná důkladná závlaha.
• Přihnojováním - používání granulovaných hnojiv během vegetace je náročnější na rozdělení a zapracování do půdy. Výhodnější je hnojivá závlaha.

Vzduch pro kořeny

Kopr a petržel pěstované pro nať dobře rostou na půdách, v nichž mají jejich kořeny dostatek vzduchu. V mokré nebo slehlé půdě špatně vzcházejí a jsou častěji napadeny houbovými chorobami. Lepších výsledků dosáhneme při pozdějším výsevu do dobře připravené provzdušněné půdy.

Péče o tulipány

Tulipány stejně jako většina květin potřebují péči i po odkvětu, aby nabraly dost síly pro další rok.

Proto:

• Nezapomínáme přihnojovat na začátku vegetace a po odkvětu hlavně papouškovité druhy. Používáme hnojiva organická a speciální pro cibuloviny.
• Odstraňujeme zvadlé, odkvetlé květy. Předcházíme tím vysilování rostliny tvorbou semen a někdy i houbovým chorobám.
• Nať odstraňujeme až po uvadnutí, když už nezásobuje cibuli živinami.

Když odkvete šeřík

Šeříku si v zahrádce většinou všímáme jen když kvete. Zaslouží si však naši péči i potom, odmění se nám za ni v následujícím roce bohatým kvetením. Co nejdříve odstraníme suché květy, aby se nezačala tvořit semena. Květní pupeny, které se začínají vytvářet už v létě na nových výhoncích, tak budou mít k dispozici více živin.

Rychlené jiřiny

Od začátku května sázíme letní cibuloviny a hlíznaté květiny jako mečíky, jiřiny, kany, které vyrostou z půdy až po "zmrzlých mužích". Rychlíme-li si kany nebo jiřiny, aby nám dříve kvetly, vysazujeme je až ve druhé polovině, případně koncem května, kdy už zcela pomine nebezpečí nočních mrazíků. Mladé přirychlené rostliny jsou totiž na nízké teploty mimořádně citlivé. Přesný termín si musí zvolit každý sám podle místních podmínek a průběhu počasí v daném roce.

Ovocné stromy mají žízeň

Po odkvětu potřebují ovocné stromy hodně vody, protože současně rostou listy, plody i nové letorosty. Za suchého počasí dřevinám pomůžeme závlahou. Voda se musí dostat až ke kořenům, proto jsou potřeba větší jednorázové dávky vody - aspoň 25 litrů na jeden metr obvodu koruny stromu. Závlahu musíme opakovat po týdnu, na písčitých půdách každé tři až čtyři dny, na těžkých po deseti dnech. Povrch zavlažené půdy po mírném oschnutí zkypříme.

Připravíme se na mráz

Počasí v květnu bývá často klamné. Po teplém období, když zasadíme teplomilnou zeleninu a květiny, přijde ještě několik nočních mrazíků. Pro tyto případy si připravíme materiál na zakrytí nejvíce ohrožených záhonů. Vhodné jsou netkané textilie, případně fólie. Na malou plochu v krajním případě poslouží i několik vrstev papíru. V tomto období proto sledujeme předpověď počasí.

Pozor na teplotu ve skleníku

Skleníky a fóliovníky chrání rostliny před jarními mrazíky. V květnu však hrozí i další nebezpečí - vysoká teplota. Střídání chladných, zamračených dní se slunečnými přináší prudké střídání teplot a vyžaduje častější kontrolu krytých prostorů. Teplota by neměla stoupnou nad 25 ^oC, proto je nutné správné větrání. Pohyb vzduchu kromě ochlazení pomáhá opylování a snižováním vzdušné vlhkosti se zároveň snižuje nebezpečí houbových chorob.

Opora pro trvalky

Vyšší trvalky, případně dvouleté květiny jako stračka, pivoňka či zvonky teď rychle rostou. Potřebují však včas přivázat k opoře, jinak by se mohly později, až se objeví poměrně těžké květy, lehce zlomit nebo při dešti a náporu větru polehnout.

Předčasné plody, slabý růst

Předčasné květy a plody na zelenině nejsou žádným důvodem k radosti. Rostlina tak většinou reaguje na nepříznivé podmínky, jako je nedostatek vody a živin, nevhodná půda, chladné počasí. Zpomaluje růst a předčasně stárne. Pro zlepšení růstu odstraníme mladé plody i květy, rostlinu dobře zavlažíme, přihnojíme a zkypříme půdu. Nepříznivý vliv předčasných plodů se projevuje zejména na zeleninové paprice.

Dostatek vody po výsadbě

Za suchého počasí zavlažujeme zasazenou zeleninu a květiny. Nedostatek vody nám některé z rostlin samy připomenou mírným zavadnutím. V tomto období však potřebují zalévat také dřeviny a trvalky, které jsme zasadili na podzim a na jaře. Nestačí ale jen zvlhčit povrch půdy, voda se musí dostat až ke kořenům, jejichž růst byl při výsadbě přerušen.

Nežádoucí výhonky

Na ovocných i okrasných dřevinách vyrůstají různé nežádoucí výhonky, které musíme odstraňovat. Jsou to "vlky", mladé výhonky ze starších větví, které rostou přímo vzhůru, nevytvářejí plodný obrost, zahušťují korunu a zbytečně ubírají živiny. Občas se probudí spící očka na kmenech, které mají zůstat bez obrostu. Při pravidelném prohlížení dřevin si všimneme výhonků dříve, než zdřevnatějí. Dají se jednoduše vylomit. Vznikne pouze malá ranka, která se rychle zacelí, a rostlina neplýtvá živinami pro nepotřebné obrůstání.

Čerstvý vzduch pro okurky

V zahradách se stále častěji pěstují okurky salátové i nakládačky na svislých stěnách, u opory. Je to způsob náročnější na materiál i na práci při navádění rostlin na oporu, ale má několik výhod. Na malé ploše získáme poměrně vysokou úrodu a rostliny, které neleží na zemi, ale vytvářejí poměrně tenkou stěnu, po dešti i po rose poměrně rychle osychají. Tím se snižuje nebezpečí šíření plísně okurkové, která se u nás v posledních letech často vyskytuje. Podstatně jednodušší je také sklizeň, protože nemusíme hledat plody pod listy na zemi. Ke květům má lepší přístup hmyz, který květy opyluje. Vhodnou oporou je například pletivo vysoké alespoň 150 cm.

Nezapomínejme na otužování!

Zdánlivě teplé počasí svádí k předčasnému sázení předpěstované zeleniny a květin, často bez otužování. To je však potřebné i u teplomilných druhů, protože rozdíl mezi teplotami při předpěstování a venku je i v teplejším květnu příliš velký. Otužilé rostliny lépe snášejí horší počasí, jsou pevnější a proto je tak snadno nepoškodí vítr.

Pokojové rostliny

Teplé květnové dny jsou vhodné pro očistu rostlin pěstovaných v nádobách. Venku rostliny osprchujeme a smyjeme z nich prach a nečistoty zachycené na listech během zimy. V teplých dnech na vzduchu listy rychle oschnou.